Lekce 1.4

IoT: principy, využití a rizika

Co je internet věcí, jak putují data od čidla k uživateli, k čemu se dají veřejná IoT data využít a jaké slabiny s sebou připojená zařízení nesou.

Senzory a komunikace

Každé IoT zařízení dělá jednu ze dvou věcí: něco zjišťuje, nebo něco vykonává. A aby se o tom dozvěděl zbytek světa, musí se nějak připojit k síti.

Senzory a aktory

Pomůže nám srovnání s lidským tělem. Senzor (čidlo) je smyslový orgán: měří fyzikální veličinu – teplotu, vlhkost, světlo, pohyb, polohu – a převádí ji na číslo. Aktor je sval: dostane povel a něco fyzicky udělá, třeba sepne relé, otočí ventilem topení nebo zamkne dveře.

Spousta zařízení má obojí. Chytrý termostat měří teplotu senzorem a topení ovládá aktorem.

Jak vypadá zpráva

Co vlastně senzor po síti posílá? Nejčastěji krátkou zprávu ve formátu JSON:

json
{
  "deviceId": "teplomer-obyvak",
  "timestamp": "2026-10-01T08:15:00+02:00",
  "temperature": 21.4,
  "humidity": 48,
  "battery": 87
}

Celá zpráva má kolem sta bajtů. Běžná webová stránka má i s obrázky několik megabajtů, tedy desetitisíckrát víc.

Všimněme si časového razítka (timestamp). Bez něj by číslo 21,4 nemělo žádnou cenu, protože bychom nevěděli, kdy platilo. A poslední řádek ukazuje, že zařízení hlásí i samo sebe – kolik mu zbývá baterie.

Poznámka

JSON není pravidlem. Stejná data mohou přijít i jako řádek CSV, jako XML nebo jako holá posloupnost bajtů bez názvů. Takovou podobu zvolí hlavně ta nejúspornější zařízení, protože každý bajt navíc stojí baterii. Pro zařízení, která si těch pár bajtů navíc mohou dovolit, je JSON nejčastější formát. Je dobře lidsky čitelný a je to univerzální de facto standard pro přenos dat.

Brána

Úsporná zařízení často neumí mluvit s internetem napřímo. Potřebují bránu (gateway), která posbírá zprávy z okolních čidel jejich úsporným „jazykem“ a přepošle je dál přes běžné připojení k internetu. Doma to bývá malá krabička (tzv. hub) u routeru, například Ikea DIRIGERA nebo Philips Hue Bridge.

Čtyři sloupce zleva doprava: senzor měří teplotu, brána sbírá data z více senzorů, cloud data ukládá a vyhodnocuje, aplikace v telefonu je zobrazuje uživateli. Mezi sloupci šipky.

Obrázek ukazuje celou cestu dat: senzor měří, brána sbírá, cloud ukládá a vyhodnocuje a aplikace ukáže výsledek uživateli. Cloudu se budeme věnovat v další kapitole.

Komunikační technologie

Volba technologie je vždycky kompromis mezi dosahem, rychlostí přenosu a spotřebou energie. Nemůžete mít všechno najednou.

Technologie Dosah Rychlost Spotřeba Typické užití
Wi-Fi desítky metrů vysoká vysoká kamera, chytrá televize
Bluetooth metry střední nízká hodinky, fitness náramek
Zigbee, Thread desítky metrů, síť ze zařízení nízká nízká čidla a žárovky v domácnosti
NB-IoT kilometry, síť operátora nízká nízká vodoměry, sledování zásilek
LoRaWAN kilometry velmi nízká velmi nízká měřiče v terénu, zemědělství

Zařízení na baterii, které má vydržet měsíce až roky, si Wi-Fi dovolit nemůže. Proto vznikly technologie, které jednou za čas odešlou pár bajtů a zbytek času spí.

Zigbee a Thread navíc tvoří síť ze samotných zařízení (tzv. mesh): zprávy si předávají jako štafetu, takže síť dosáhne mnohem dál, než by zvládlo jediné zařízení. Každá další žárovka v domě se tak stane dalším běžcem ve štafetě.

Potkáte se s tím hned při nákupu: žárovka na Zigbee bez brány nefunguje, i když na krabici stojí „chytrá“. Na obalu se proto vyplatí hledat, jakou technologií zařízení komunikuje.

Bonus

Podívejte se, co je standard Matter a proč se na něm dohodli výrobci, kteří spolu jinak soupeří – Apple, Google i Amazon. Jaký problém chytrých domácností řeší?