Zabezpečení
Zabezpečení není jedna věc, kterou bychom mohli někde jen tak zapnout, a být si jistí, že všechno, co na počítači děláme, je v naprostém bezpečí. Existuje mnoho typů zabezpečení. My si zde budeme povídat hlavně o zabezpečení počítače/zařízení a jeho síťové komunikace s internetem, ne o zabezpečení obecně (fyzické, zneužití softwarových chyb, malware a další).
Chráníme:
- Přístup k samotnému zařízení nebo síti zvenčí, aby se dovnitř dostal jen ten, kdo má. Chrání nás firewall.
- Přenos, aby data, která po síti putují mezi zařízením a serverem, cestou nikdo nečetl. Chrání nás TLS a certifikáty.
- Identitu, abychom si byli jístí, že druhá strana je ta, za kterou se vydává. Ověřujeme, s kým na druhém konci mluvíme nebo kdo se přihlašuje k účtu pomocí autentizace a 2FA (dvoufaktorová autentizace).
Nejradikálnější ochrana přístupu je tzv. airgap – počítač bez jakéhokoli síťového připojení (žádné Wi-Fi, ethernet ani bluetooth), fyzicky oddělený od okolních sítí. Používá se třeba pro řízení kritické infrastruktury nebo studené kryptoměnové peněženky.
Proti útoku po síti je prakticky neprůstřelný, ale ne neprůstřelný úplně: data se dají propašovat dovnitř nebo ven na USB flash disku – přesně takhle se přes airgap dostal červ Stuxnet do počítačů íránských centrifug pro obohacování uranu, které pak fyzicky ničil.
Existují různé další metody, jak se dají data odposlechnout přes postranní kanály, i když počítač není připojený do sítě.
Například:
- Akustická – frekvence otáček ventilátoru nebo zvuk repro/HDD se dá modulovat tak, aby kódovaly data; odposlouchává je mikrofon poblíž (např. útok Fansmitter).
- Elektromagnetická – RAM sběrnice nebo kabely vyzařují rádiové vlny, které dokáže zachytit obyčejný přijímač nebo i mobil o pár metrů dál (AirHopper).
- Optická – blikání kontrolky HDD nebo LED na klávesnici se dá natočit kamerou a rozkódovat (LED-it-Go).
- Tepelná – teplota CPU se dá modulovat a snímat teplotním čidlem sousedního (taky airgapovaného) počítače (BitWhisper).